Vodohospodářství země

Výchozí situace v oblasti zpracování odpadních vod

Pokud srovnáme výchozí situaci v oblasti nakládání s odpadními vodami na Srí Lance s většinou ostatních zemí JV Asie, docházíme k názoru, že systém nakládání s těmito vodami je na SL je relativně nejpropracovanější.  Existují zde zákony na ochranu životního prostředí přijaté po roce 1990 na základě obdobných zákonů z Evropy, které stanovují nejvyšší možné znečištění (voda, vzduch, půda, hluk).  Pokud se jedná o nové projekty, či závažné rekonstrukce stávajících průmyslových zařízení je při těchto rekonstrukcích vyžadováno řízení EIA.  Veřejnost má k těmto řízením přístup a většinou se snaží aktivně zasahovat do probíhajících aktivit. 

Podíváme li se do historie a taktéž v současnosti není odstraňování odpadních vod na Srí Lance vážným problémem.  V pobřežních městech jako bylo např. Galle, bylo vyprazdňování kanalizace spojeno s přílivem a odlivem, kde městská kanalizace byla důmyslným systémem spjata s oceánem.  V ostatních částech pobřeží byla kanalizace vyprazdňována do pobřežních lagun. Rozptýlené osídlení v ostatních částech ostrova tento problém řešilo individuelně, většinou systémem pondů či zasakovacích jam, které byly vymývány periodickými dešti nebo zde docházelo k zasakování a filtraci do podloží.  V suchých oblastech na severu ostrova byl praktikován podobný systém. Vlivem suchého klimatu zde nedocházelo k velkým zatížení okolí pachem a kontaminaci půd. 

Oblasti ležící na březích řek využívaly jako recipientu přirozené říční toky. Toto řešení v daných lokalitách fungovalo na takovém principu, že splašky byly odplavovány rychleji, nežli se stihly akumulovat. Do té dony nebyla situace v oblasti problémem a nemusela se tak řešit.  S narůstající populací měst a hustotou osídlení na venkově (cca. polovina 20-tého století), začal být problémem jak vzrůstající objem odpadních vod z domácností a obcí, tak průmyslu, které měly na ekosystém. Vliv tohoto znečištění na zdroje pitné vody je v některých regionech dodnes zřetelný.

Prakticky do dnešních dnů není tento problém řešen v hlavním městě v Colombu, kde není vystavěna ani propracovaná funkční kanalizace (v současnosti se řeší za pomoci Asijské rozvojové banky).  Jediný funkční fragment kanalizace je přítomen v centrálním Colombu, kde byla kanalizace renovována s cílem odvádění splaškových vod z lagun v centru města, kde docházelo k extrémnímu zatěžování okolí.

Navíc některá pobřežní města leží pod hladinou moře (např. Negombo) a řešení problematiky splašků je zde těsně spjato s vybudováním tlakové kanalizace, případně s nutným pumpováním velkého objemu odpadních vod.

Druhým faktorem, který má vliv na kvalitu životního prostředí je narůstající hustoty populace. Tento jev sebou přinesl mnoho problémů v oblasti nakládání s OV zejména ve více zalidněných oblastech a přispěl k přijetí modernější legislativy. Rozšíření turistického ruchu v oblasti bylo také přímo spjato s dokonalejšími zákony v oblasti nakládání s OV, což do budoucna přinese nárůst turismu z vyspělých zemí Evropy, USA, Japonska a Austrálie.  Vzestup turismu byl v oblasti brzděn vleklou občanskou válkou, ale v současné době je otázka odpadních vod a odpadů opět jedním z hlavních kritérií jak vylepšit podmínky pro rozvoj turismu na SL.

Současná vláda si tento problém uvědomuje a snaží se podnikat kroky k nápravě současného systému nakládání s OV zejména v oblasti průmyslu a turistických zařízení.