Vodohospodářství země

Obecná charakteristika vodního hospodářství Moldávie

Republika Moldávie se nachází v regionu JV Evropy, v oblasti s průměrnými ročními srážkami cca. 520 mm/rok.  Problémem je velká nerovnoměrnost rozložení těchto srážek, a také nedostatečná retenční kapacita krajiny (pouze 10% plochy Moldávie je pokryto lesy), což vede k tomu že většina srážek prakticky bez užitku odtéká do řek ( Dněstru, Prutu či Dunaje ).  Podzemní vody jsou velmi nekvalitní, zvláště pak v oblasti Jižní Moldávie, která se nachází  v oblasti s artézskou vodou. Vody je v této oblasti sice dostatek, ale velmi mineralizované a navíc s obsahem H₂S. Tento stav je velmi problematický s ohledem na produkci pitné vody, zvláště pak pro venkovské oblasti, kde neexistují vodárny a zdroje pitné vody jsou pouze individuelního charakteru.

Podle statistik má v Moldávii přístup k centralizovanému zásobování pitnou vodou cca. 86% obyvatel, kde 13 % z celkového objemu dodávané pitné vody tvoří voda podzemní. Odhaduje se, že cca. 80% městského obyvatelstva má, je napojeno na veřejnou kanalizaci.  Střední stáří kanalizace je cca. 25-30 let. Ztráty vody v systému vodovodů jsou odhadovány na cca. 30-40%.  Pouze dvě největší města, Chisinau a Balti, mají čistírnu odpadních vod (dále ČOV).  Obě tyto ČOV jsou morálně i technicky velmi zastaralé. Řada vybudovaných ČOV v Moldávii je v současné době v havarijním stavu.  Platby za dodávku pitné vody a čištění vody odpadní představují cca. 3,5% příjmů průměrné moldavské rodiny.  Dodavatel těchto služeb (v naprosté většině jsou tyto organizace – obdoba českých Vodovodů a kanalizací – dále VaK - ve vlastnictví města)  v průměru obdrží 65% plateb za dodanou vodu od fyzických osob, cca. 65% od podnikatelské sféry a 30% od rozpočtových organizací.

Pro více informací klikněte zde