O zemi
Vnitrozemský stát ve střední Asii. Od starověku bylo území dnešního Tádžikistánu součástí sousedních říší (říše Perské, Alexandra Makedonského, Arabské a Mongolské). Od 16. století součást Bucharského chanátu, v jehož rámci byla oblast v průběhu druhé poloviny 19. století postupně připojována k Rusku. Po ruské revoluci bylo území součástí Turkestánské ASSR v rámci Ruska, od roku 1924 pak autonomní republikou v rámci Uzbecké SSR. V roce 1929 byla vytvořena Tádžická SSR v rámci SSSR. V roce 1991 vyhlásil Tádžikistán svou nezávislost, v prosinci 1991 pak patřil k zakládajícím členům SNS. Od téhož roku je země zmítána občanskou válkou (vládní postkomunisté versus demokratická a islámská opozice, resp. regionální a klanová nepřátelství), do které se zapojilo rovněž Rusko (k pacifikaci oblasti) a sousední Afghánistán. V červnu 1997 byla podepsána v Moskvě mírová dohoda mezi tádžickým prezidentem a vůdcem opozice Sajjíd Abdullo Nurím o ukončení dlouholetého konfliktu, národním usmíření a integraci opozice do vládních struktur. Od té doby panuje křehký mír a od roku 2001 země těží i z toho, že se připojila k protitalibánské frontě a podpořila USA ve válce v Afgánistánu. Obyvatelstvo tvoří hlavně Tádžikové (62,3 %), Uzbeci (23,5 %), Rusové (7,6 %), Tataři (1,4 %), Kyrgyzové (1,3 %), Ukrajinci, Němci aj. Věřící jsou muslimové (sunnité, šíité, ismáilité) nebo se hlásí k ruskému pravoslaví, část jsou bezvěrci.
Název CZ
Republika Tádžikistán
Název ENG
Tajikistan
Originální název
Jumhurii Tojikiston
Hlavní město
Dušanbe (525 800 obyv.)
Počet obyvatel
7 012 250
Rozloha (km2)
143 100
Hustota osob/km2
49
Umístění
Střední Asie
Sousedi
Afgánistán, Čína, Kyrgyzstán,
Uzbekistán
Úřední jazyk
tádžičtina
Gramotnost
98 %
Náboženství
sunnitští muslimové (80 %), šíitští
muslimové (5 %)
Národnostní složení
Tádžikové (64 %), Uzbekové (23
%), Rusové (6 %)
Politický stav
republika
Členství v mezinárodních organizacích
OSN, OBSE,
SNS
Měna
tádžický rubl (TJR) = 100 kopějek
Kurz (Kč)
1 somoni = 7,913 (25. 8. 2005)
Časové pásmo
UTC +5
Mezinárodní zkratka
TJK
Doména (internet)
.tj
Předvolba (telefon)
00992
gsm: 00255, 0025574, 0025522, 0025524
Ekonomika
Inflace kolem 15%, více jak 1/3 obyv. je
nezaměstnaných, zahr. dluh 1,1 mld. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky
zemědělství
HDP (USD)
7,058 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD)
1 100
Vodní plocha (km2)
400
Velká města
Chodžent, Kuljab
Hlavní řeky
Pang
Podnebí
mírný pás
Úhrn srážek
průměrně za rok v rozmezí 420-480 mm
(oblast hl. města); na severu do 200 mm; východní část Pamíru do
100 mm
Roční teploty
v oblasti hl. města kolem 1°C (v zimě)
až 27,5°C (v létě); na horách ve výškách nad 7000 m kolem
1,1°C
Reliéf
Většina území leží nad 3000 m. Zemi prochází
pohoří Pamír. Hodně na severu pruh kotliny. Nejvyšší vrchol Pik
Kommunizma 7495 m n. m. a známý vrchol Pik Lenina 7134 m n.
m.
Flora
pouštní a polopoušť
Fauna
sněžný levhart, různá stepní zvěř
Využití plochy
pastviny (25 %), orná půda (6,5 %),
lesy (4,5 %), ostatní (64 %)
Místní zvyklosti důležité pro obchodní
kontakty
Při jednání se Tádžikové chovají podobně
jako ostatní národy Střední Asie. Oproti sousedním Uzbekům jsou
však otevřenější a možno říci přímější a hrdější a hlavně
upřímnější. Není třeba při jednání dodržovat nějaké zvláštní
zvyklosti, je však nutno ctít jejich bohatou a dlouhou historii a
respektovat islám. Problémy občanské války již zásadně přebolely.
Je rovněž třeba respektovat jejich historické, jazykové i současné
ekonomické a politické dobré vztahy k Iránu a Afghánistánu, kde
žije velký počet Tádžiků. Více než 2 milion tádžických občanů žije
a pracuje v Rusku. Jejich příjmy se rovnají zhruba 20% tádžického
HDP. Zejména je ovšem třeba počítat s velmi se lišící úrovní
tamějších jednajících osob a připravit se na to. (zdroj http://www.businessinfo.cz)