O zemi
Republika Moldávie je dle kategorizace všech mezinárodních institucí (Evropská Unie – EU, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj - EBRD, Světová banka - WB, Organizace spojených národů - UN) zabývajících se rozvojovými programy zemí začleněnou do kategorie „Ostatních zemí s nízkým důchodem“, neboli LIC.
Tato kategorie následuje po kategorii nejméně rozvinutých zemí, spojených v kategorii „Nejméně rozvinuté země“, LDC. Kategorie LIC kromě Moldávie zahrnuje následující země: Arménie, Azerbajdžán, Kamerun, Konžská republika, Pobřeží slonoviny, Gruzie, Ghana, Indie, Indonésie, Keňa, Korejská lidově demokratická republika, Kyrgyzská republika, Mongolsko, Nikaragua, Nigérie, Pákistán, Papua-Nová Guinea, Tádžikistán, Uzbekistán, Vietnam, Zimbabwe.
Již z tohoto základního přehledu je zřejmé, že Moldávie je jediným evropským státem v této skupině zemí, a je tedy nejchudším státem Evropy, měřeno podle kriterií těchto institucí. Tento fakt by jistě nepoučeného laika překvapil, protože najít jakoukoliv evropskou zemi mezi ekonomickou kategorii válčících afrických zemí je přinejmenším nečekané.
Základní informace
Oficiální název
Moldavská republika
Rozloha
33 700 km2
Počet obyvatel
4,4 milionu
Hlavní město
Kišiněv (Chisinau) - 730
tisíc
Úřední jazyk
moldavština (rumunština)
Náboženství
rumunské ortodoxní 98 %
Měna
1 moldavský lue, někdy lei (MDL) =
100 bani
Státní zřízení
pluralitní republika
s jednokomorovým parlamentem
Nejdůležitější vodstva
Dněstr, Prut
Největší hora
Balaneš (430 m)
Gramotnost
96 %
Datum vytvoření
1991
Správní členění
38 okresů, 10 měst
Členství
ECE, CE, EBRD, SNS, BSEC
Čas
o hodinu více než u nás
Místní zvyklosti důležité pro obchodní
kontakty
Moldavští lidé jsou většinou velmi milí a otevření; ve styku s
oficiálními orgány či policejními složkami lze narazit na
chladnější nebo komisnější přístup, často z nejistoty a neochoty
rozhodnout nebo nést odpovědnost.
V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u bohatě prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a brandy. Pohostinství ve velkých městech vyhovuje chuťově a většinou i hygienicky (snad kromě toalet). Ceny jsou nižší než v ČR. Historie a zejména sovětské období zanechaly znaky na způsobech styku - během jídla časté oslavné přípitky atd. Dárky jsou vítány.
Cizinec přijíždějící do země by si měl uvědomit, že Moldavsko je
mladá nezávislá země, v moha oblastech objektivně chudší či méně
rozvinutá, ale svou nezávislost tvrdě hájící a je velice citlivá na
jakákoli velkomocenská či jiná gesta. Zejména v oblasti Podněstří
je potřeba počítat i s velkým vlivem ruské mentality.
Moldavsko je sice víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech
se výrazně upřednostňuje moldavština (rumunština s drobnými
odchylkami a vyslovována měkčeji) a jinde se může stát, že bude
dominovat ruština. (zdroj:http://www.businessinfo.cz)
Historie
Prvním historickým útvarem na území tohoto východoevropského státu bylo knížectví Moldávie, které si v 16. století přisvojila Osmanská říše. V jejím držení bylo Moldavsko celá dvě staletí. Po rusko-tureckých válkách připadla země v letech 1791 - 1812 k Rusku (západní břeh Dněstru jako tzv. Besarábie). V roce 1918 se Besarábie stala součástí Rumunska, zatímco na východním břehu Dněstru byla vyhlášena Moldavská ASSR v rámci Ukrajiny. Sovětský svaz se zapsal do historie Moldavska ještě několikrát. V roce 1940 si přivlastnil do té doby rumunskou Besarábii a území rozdělil mezi Ukrajinu a Moldavskou SSSR. Rumunsko reagovalo násilným obsazením celého Moldavska během válečných let. Na konci druhé světové války bylo Moldavsko definitivně přičleněno k Sovětskému svazu. Po rozpadu sovětské velmoci v roce 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost. V pozdějších letech se jeho obyvatelé jednoznačně zřekli možnosti spojit se s Rumunskem.
